Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

3.18.6.2 PŘIZPŮSOBOVACÍ PRÁCE

Např.:
Úprava ploch, tvaru, rozměru součástí
Třídění součástí (výběr)
Vyvažování rotačních součástí
Značkování součástí
  • Práce spojené s úpravou součástí, podskupin a skupin zahrnují především všechny dodatečné úpravy tvarů rozměrů, jak to vyžaduje přesnost jejich budoucího spojení
  • Jedná se především o dokončovací a lícovací práce, které zpravidla záleží v dostatečném úběru třísky nejrůznějšími způsoby (pilováním, zabrušováním, apod.)
  • Potřeba lícovacích prací vyplývá z toho, že není ve všech případech hospodárné (někdy to není možné ani po technické stránce) vyrobit všechny součásti s takovou přesností, aby je nebylo nutné dodatečně upravovat podle potřeby montáže
  • Lícovací práce se nejvíc uplatňují v kusové a malosériové výrobě, kde se součásti vyrábí na univerzálních strojích bez speciálních přípravků (pro výrobu a kontrolu)
  • Značný rozsah lícovacích prací je jednou z hlavních příčin velké pracnosti montáže a proto je nutné, aby požadované přesnosti tvaru a rozměru bylo dosaženo již při výrobě součásti, která je plně mechanizována


Úprava ploch, tvaru a rozměru součástí

Provádí se pouze v kusové výrobě -> Pro sériovou výrobu musí být všechny potřebné úpravy provedeny před předáním na montážní pracoviště

Součásti se upravují:

Rovnáním
Deformovaných míst nebo celých součástí:
- Rázy kladivem nebo dřevěnou paličkou
- V lisu
- Protahováním drátů v průvlaku a přes kulatinu
- Vhodným ohřevem deformovaných míst plamenem

Ohýbáním
Upravuje se tvar součástí:
- Kleštěmi
- Ve svěráku
- V ohýbacích přípravcích na strojích

Vyklepáváním, zakružováním, obrubováním
Součásti získávají potřebný tvar pro budoucí montážní spoj

Řezáním
Součásti se zkracují na požadované rozměry
Používají se:
- Ruční a strojní pily
- Kyslíkoacetylénový plamen

Stříháním
Upravuje se tvar a rozměry součástí z plechu
Používají se:
- Ruční a strojní nůžky

Sekáním
Odstraňuje se přebytečný materiál
Dělí se tlustý materiál
Metoda se uplatňuje i u zhotovování mazacích drážek
Používají se:
- Ruční, mechanizované (pneumatické), elektrické sekáče

Děrováním
Proráží se otvory v měkkých materiálech
Používají se:
- Průbojníky
- Výsečníky
- Děrovadla

Pilováním
Odstraňují se výstupky, otřepy nebo se opravují poškozené části povrchu
Používají se:
- Ruční pilníky
- Pilovací stroje

Broušením
Práce se podobá pilování, leč je mnohonásobně dokonalejší

Zaškrabáváním
Dosahuje se jím slícování kluzných ploch, nelze-li potřebné jakosti povrchu použít pilování nebo jiné strojní obrábění
Používá se škrabáku, chladící emulze a jakost zaškrabávané plochy se kontroluje barvou, příměrnými deskami, hranoly, pravítky, atd.
Přesnost zaškrabávaných ploch se určuje počtem barvených skvrn na ploše 25x25 mm

Vrtáním
Zhotovují se díry při montáži pro stavěcí kolíky, závlačky, apod. pro ustavení součástí do určité polohy
Používá se:
- Ruční, elektrické, pneumatické vrtačky

Vystružováním a vyhrubováním
Zpřesňují se předlité, předkované, předvrtané díry
Vystružují se i díry kuželové
Výstružníky a výhrubníky se upínají do vratidel nebo pomaloběžných vrtaček

Řezáním závitů
Závitníky se nasazují na vratidla používají se na vnitřní závity (v dírách)
Závitnice se nasazují do závitořezných hlav se používají na vnější závity (na trubkách)
Opravují se i závity nedoříznuté do potřebné délky

Zabrušováním
Zpřesňují se a vyhlazují se stykové plochy těsných spojů, které NESMÍ propouštět kapaliny a plyny (např. uložení ventilů v sedlech)
Zabrušuje se:
- Zabrušovacími prášky za sucha (korundovými z oxidů kovů, skla)
- Zabrušovací kapaliny (oleje, stearín + brusiva)
- Zabrušovací pasty: pro konečné zabroušení, obsahují vazné složky (lůj, odpadový lanolin, apod.) a brusiva různé zrnitosti (karbid křemíku a boru, umělý korund, oxid chromitý, diamant)
Výše uvedená brusiva se používají také do zabrušovacích kapalin
Zabrušuje se jedna součást do druhé nebo dvě součásti o třetí

Lapováním
Zpřesňují se a vyhlazují se rovné nebo válcové plochy stejnozrnným diamantovým nebo korundovým práškem
Používá se:
- Lapovací trny, desky, objímky, atd.

Vyvažování rotujících součástí

  • Vyvažováním součástí zajistíme rovnovážné rozložení hmotnosti součástí k ose rotace a je nutné zejména u součástí rychloběžných strojů
  • Nevyvážené strojní součásti vybuzují chvění, rozkmitání stojanů, rámů strojů -> Což způsobuje hluk i úlomové lomy
  • Nevyváženost vyvolává přídavné ohybové síly, které zase způsobují reakce v ložiskách
  • Nevyváženosti mohou vznikat u ozubených kol, řemenic, hřídelů, spojek a setrvačníků na základě chyb odlitků (sraženiny nebo vměstky), nepřesného obrábění, chyb při montáži nebo jednostranným opotřebením
  • U částí strojů s vysokými otáčkami proto musí být stanovena poloha a velikosti nevyváženosti a odstraněna vážením

Statické vyvažování
Hovoříme o něm, pokud nesouhlasí těžiště kotoučové části o malé tloušťce s osou otáčení
Kotouč a trn se otáčejí tak, až leží těžiště přesně pod osou otáčení -> těleso tak zaujme stabilní rovnovážnou polohu
Nevyváženost se odstraňuje odvrtáním, odsekáním sekáčem nebo odfrézováním materiálu na nevyvážené straně nebo uložením vyvažovacího závaží (protizávaží) na opačné straně
Vyvážený kotouč musí zůstat v každé poloze v klidu (indiferentní rovnováha)

  • Vyvažování na pravítkách
    Součást se upevní na ocelový trn a valí se po vyvažovacích pravítkách
    Po jejím zastavení se na ní křídou označí nejnižší bod odvalování
    Odvalování se provádí opakovaně -> Získá se řada značek nejnižších bodů
    Součást je vyvážena: pokud jsou značky po celém obvodu
    Jsou-li značky soustředěny pouze v části obvodu, je nutné v místě značek materiál ubrat a na opačné straně přidat, aby při dalším odvalování vznikali značky po celém obvodu
  • Vyvažování na váhách
    Součást se upevní na prizmatické podložky nebo na trn mezi hroty vyvažovací váhy
    Váha se ustavuje pomocí posuvných závaží
    Součást se pootočí vždy o 90° a nejnižší místo se označuje ryskou
    Množství hmoty, které je nutno v označených místech přidat se určuje podle stupnice váhy

Dynamické vyvažování
Dynamická nevyváženost nastává tehdy, když válcovité části stroje (větší délka než průměr) vyvolávají při vyšších otáčkách odstředivé síly, které se snaží natáčet kroutícím momentem těleso z jeho osové polohy
Dynamicky nevyvážená součást může být i součást, která je staticky vyvážená
Kroutící moment působí teprve při zvyšujících se otáčkách (větší odstředivá síla)
Dynamická nevyváženost se zjišťuje na vyvažovacím stroji při provozních otáčkách

  • Vyvažování na vyvažovacích strojích
    Součást se ukládá do pružně upnutého rámu, jenž se rozkmitá
    Zjišťují se místa i velkosti kmitů
    Měřicí přístroje určují nevyváženou součást v číselných hodnotách

Složitá zařízení pro vysokootáčkové stroje (turbíny, čerpadla) se vyvažují ve speciálních stanicích, kde jsou k dispozici elektronická měřící zařízení.


Značkování součástí

Značkami se označují součásti, které spolu montážně souvisí (k sobě přilícované součásti)
Značky (rýhy, písmena, číslice, symboly) se na jednotlivých součástech umisťují tak, aby po smontování byly vedle sebe

Způsoby značení:
Sekáči
Kovovými razidly
Elektrografem (vypálením)

Žádné komentáře:

Okomentovat