3.3.1.4.2 ÚNAVOVÉ ZKOUŠKY

Únavový lom může vzniknout opakovaným namáháním v tahu, tlaku, ohybu, krutu či v kombinaci

Vzhled a průběh únavového lomu závisí:
- Způsob namáhání
- Intenzitě vrubového účinku v místě východiska lomu
- Velikost působících sil
- Další činitele

Ukazuje se, že nebezpečí únavového lomu existuje jen po překročení určité hodnoty napětí, kterému říkáme mez únavy = Největší výkmit napětí, který materiál vydrží teoreticky po nekonečný počet cyklů, aniž se poruší

Pro určení meze únavy nelze zatěžovat materiál věčně
U ocelí se používá 107 cyklů
Vydrží-li materiál tento počet cyklů, při dalším zatěžování již k porušení nedojde
U některých neželezných kovů (slitiny hliníku nebo hořčíku) se nedosáhne meze únavy ani při 108 cyklů
Při určování meze únavy se zjišťuje počet cyklů, vedoucí k lomu zkušební tyče při různých napětích
Počet cyklů po nichž tyč praskne s klesajícím napětí vzrůstá
Pro měření meze únavy je potřeba provést zkoušku na několika zkušebních tyčích (obvykle 6)

Ke zkouškám se používají speciální stroje u nichž lze vyvodit následující cyklická namáhání
- Střídavý tah, tlak
- Střídavý ohyb
- Ohyb za rotace
- Střídavý krut

Zkouška ohybem za rotace
Při otáčení se mění napětí v povrchových vláknech zkušební tyče střídavě z napětí tahového na tlakové