3.4.1.2.4 DRUHY KOROZE DLE VNĚJŠÍCH ČINITELŮ

1. Koroze při mechanickém namáhání

Napětí se soustřeďuje ve vrubech nebo na hranicích zrn ->zmenšuje se elektrovodný potenciál
Napadení proniká do značné hloubky materiálu
Pevnost rychle klesá bez pozorovatelné změny na povrchu kovu
Stejný vliv se projevuje i u materiálů tvářených za studena
Příklad: Rychlá koroze v ohybech kotlových trubek

2. Korozní únava

Vzniká tehdy, je-li materiál namáhán jakýmkoliv druhem střídavého namáhání za současného vlivu korozního prostředí
Materiál se porušuje již při menším napětí, než odpovídá mezi únavy (Wöhlerova křivka se výrazně mění, chybí ji vodorovná část)

3. Vibrační koroze

Vzniká, jestliže se po sobě tře ocel s jakýmkoli materiálem za současného vibračního pohybu při mezních hodnotách součinitele tření
Protože korozní zplodiny oceli mají červenou barvu (hydratovaný Fe 2 O 3 ) -> mluví se o "krvácení" materiálu

Nejčastější výskyt: Ložiska vodních turbín

Ochrana:
Mazání tuhými mazivy (grafit, oxid molybdeničitý)
Fosfátování
Difuzní sírování

4. Korozní praskání kovů

Vzniká při současném působení korozního prostředí a mechanického namáhání tahem
Projevuje se vznikem trhlin, které se rozkládají kolmo na směr působení tahových pnutí
Trhliny mají mezikrystalový, transkrystalový nebo smíšený charakter

5. Koroze bludnými proudy (elektrokoroze)

Vzniká všude, kde vzniká nekontrolovaný (bludný) proud z kladného pólu do zařízení a v jiném je opět opouští
Místo, kde proud vystupuje je anodou a nastává na něm značné rozpouštění kovu -> koroze

Nejčastější zdroj: Elektrické dráhy