Nejstarší způsob protikorozivní ochrany
Ponorem se vytváří povlaky ze zinku, cínu, olova
Součásti mající povrch připravený mořením, leštěním se ponořují do lázně z roztaveného kovu
Po ohřátí ohřátí a omočení povrchu se z lázně součást vyjme a ochladí
Lázeň musí mít takové vlastnosti, aby její složky podmínily vznik difuzní mezivrstvy ze základního a povlakového kovu -> Do olověných lázní se přidává cín
Plátování
Na součástech se vytváří ochranná vrstva ochranného kovu přiválcováním, obléváním, pájením, navařováním nebo přivařováním houževnatého ochranného materiálu explozí
Uhlíková ocel se např. chrání vrstvami z korozivzdorné oceli, mosazi nebo slitin hliníku
Uhlíková ocel se např. chrání vrstvami z korozivzdorné oceli, mosazi nebo slitin hliníku
Žárové stříkání kovů (metalizování, šopování)
Název šopování vznikl podle autora metody (Švýcarský inženýr Shoop)
Metalizování: vytváření kovových povlaků na součástech z kovů i nekovů (dřevo, tkanina,, porcelán, kamenina, papír), protože stříkaný kov jen nepatrně ohřívá základní materiál
Ochranný povlak může být libovolně tlustý
Metalizovat lze i značně rozměrné součásti (stožáry elektrického vedení, mosty, trupy lodí)
Přilnavost povlaku není vysoká
Metalizovat lze i značně rozměrné součásti (stožáry elektrického vedení, mosty, trupy lodí)
Přilnavost povlaku není vysoká
Ochranný kov se přivádí do stříkací (metalizační) pistole v podobě drátu, prášku, či tekutiny: Konstrukce metalizační pistolí
a) Drátové
Tavící kovy s
- Nižšími teplotami tavení se taví kyslíkoacetylénovým plamenem
- Vyššími teplotami tavení se taví elektrickým obloukem, ke kterému lze přivádět i plazmový plyn pro vytváření povlaků z vysokotavitelných kovů (teplota tavení může být až 15 000°C)
- Zdroje elektrického proudu jsou stejné jako při svařování elektrickým obloukem
Tavící kovy s
- Nižšími teplotami tavení se taví kyslíkoacetylénovým plamenem
- Vyššími teplotami tavení se taví elektrickým obloukem, ke kterému lze přivádět i plazmový plyn pro vytváření povlaků z vysokotavitelných kovů (teplota tavení může být až 15 000°C)
- Zdroje elektrického proudu jsou stejné jako při svařování elektrickým obloukem
b) Práškové
Umožňující nanášení směsí kovů
Použití: Pro kovy, ze kterých by se špatně vyráběl drát
Umožňující nanášení směsí kovů
Použití: Pro kovy, ze kterých by se špatně vyráběl drát
c) Kelímkové
Kov se taví v kelímku
Kelímek se vytápí:
- Elektricky
- Plamenem
Použití: Pro kovy s teplotou tavení do 500 °C
Kov se taví v kelímku
Kelímek se vytápí:
- Elektricky
- Plamenem
Použití: Pro kovy s teplotou tavení do 500 °C
Pokovování amalgámem
Zastaralý, nehygienický, nákladný -> Použití značně omezeno
Amalgám: Sloučenina kovů s rtutí, která se nanese na upravený povrch součástí a vypálením se povlak zbaví rtuti
Na součástech vzniká tenký kovový povlak, např. ze stříbra, zlata a dalších kovů
Amalgám: Sloučenina kovů s rtutí, která se nanese na upravený povrch součástí a vypálením se povlak zbaví rtuti
Na součástech vzniká tenký kovový povlak, např. ze stříbra, zlata a dalších kovů
Pokovování difuzí
Korozivzdorná vrstva vzniká difundováním ochranného povlaku z pevného, kapalného nebo plynného prostředí do součástí za ohřevu v ochranné atmosféře nebo vakuu
Vzniklé povrchové vrstvy chemických sloučenin základního a ochranného kovu mají podobnou chemickou odolnost jako jsou povlaky získané ponorem nebo elektrochemicky
Vzniklé povrchové vrstvy chemických sloučenin základního a ochranného kovu mají podobnou chemickou odolnost jako jsou povlaky získané ponorem nebo elektrochemicky
Difuzí se součásti:
- Zinkují (šerardování)
- Hliníkují (alitování, alimetování, kalorizování)
- Chromují (inchromování)
- Borování (nasycení polokovem boru)
- Zinkují (šerardování)
- Hliníkují (alitování, alimetování, kalorizování)
- Chromují (inchromování)
- Borování (nasycení polokovem boru)
Pokovování párami kovů ve vakuu (vakuové pokovování)
Kovové páry se získávají vypařováním kovů ve vysokém vakuu
Odpařovaný ochranný kov ve tvaru drátu nebo prášku se vkládá do odpařovacího tělesa ohřívaného odporovým teplem
Pokovované předměty jsou zavěšeny v prostoru vakuové komory a vznikající kovové páry na chladnějším povrchu ploch přivrácených k odpařovacímu tělesu kondenzují -> vytváří tenký souvislý povlak
V současné době lze vyrábět i tlusté povlaky např. z hliníku na ocelový plech
Použití:Nanášení kovů i nekovů na kovové a nekovové součásti (reflexní vrstvy světlometů, optické filtry na brýlích proti oslnění, pokovování plastů, textilu, papíru, vodivé povlaky v elektrotechnice)
Odpařovaný ochranný kov ve tvaru drátu nebo prášku se vkládá do odpařovacího tělesa ohřívaného odporovým teplem
Pokovované předměty jsou zavěšeny v prostoru vakuové komory a vznikající kovové páry na chladnějším povrchu ploch přivrácených k odpařovacímu tělesu kondenzují -> vytváří tenký souvislý povlak
V současné době lze vyrábět i tlusté povlaky např. z hliníku na ocelový plech
Použití:Nanášení kovů i nekovů na kovové a nekovové součásti (reflexní vrstvy světlometů, optické filtry na brýlích proti oslnění, pokovování plastů, textilu, papíru, vodivé povlaky v elektrotechnice)
Elektrochemické pokovování bez přívodu elektrického proudu
Při ponoření součástí z kovu s nižším elektrickým potenciálem do roztoku soli kovu s vyšším elektrickým potenciálem nastane jeho vylučování a ukládání na povrchu součásti i ve větších tloušťkách
Například na:
- Ocelových součástech ponořených do síranu měďnatého se tvoří povlak z mědi
- Měděných součástech ponořených do dusičnanu sodného se tvoří povlak ze stříbra
- Ocelových součástech ponořených do síranu měďnatého se tvoří povlak z mědi
- Měděných součástech ponořených do dusičnanu sodného se tvoří povlak ze stříbra
Galvanické pokovování
Ochranné povlaky z čistých kovů i ze slitin vznikají na kovových součástech následkem elektrolýzy
Nejčastěji se vytváří povlaky ze: zinku, kadmia, mědi, niklu, chromu, stříbra, cínu
Méně často se vytváří povlaky ze: zlata, rhodia olova, antimonu
Nevýhoda:
- Nebezpečí vzniku různě tlustých povlaků
- Na místě vzdálenějšího od anody ochranného kovu vznikají tenčí povlaky -> součásti mají mít rovný povrch bez prohlubní
- Na místě vzdálenějšího od anody ochranného kovu vznikají tenčí povlaky -> součásti mají mít rovný povrch bez prohlubní
Postup:
- Pokovované součásti se zavěsí do elektrolytu (galvanické lázně) jako katody
- Při průchodu stejnosměrného proudu elektrodami a elektrolytem se kov anody rozpouští, tj. na povrchové atomy anody ionizují, odcházejí do elektrolytu a vytváří souvislý povlak na pokovované součásti - katodě
- Pokovované součásti se zavěsí do elektrolytu (galvanické lázně) jako katody
- Při průchodu stejnosměrného proudu elektrodami a elektrolytem se kov anody rozpouští, tj. na povrchové atomy anody ionizují, odcházejí do elektrolytu a vytváří souvislý povlak na pokovované součásti - katodě
Při hromadné výrobě se součásti pokovují ve zvonu
Žádné komentáře:
Okomentovat