Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

3.7.1 FORMOVACÍ MATERIÁLY

Vlastnosti formovacích směsí



1. Vlastnosti upravených směsí



Homogenita fyzikálních vlastností

Pravidelnost rozdělení pojiva i formovací látky

Je ovlivněná:

- Mísicím zařízením

- Pořadím dávkování

- Dobou míchání



Životnost směsi

Doba při které se směs zachová požadované vlastnosti

Závisí na použitém pojivu a vnějších podmínkách





2. Vlastnosti při formování



Tekutost

Schopnost pohybu ve směru kolmém na směr působení vnější síly

Závisí na charakteru písku (zrnitost, tvar zrn) a vlastnostech pojiva (plasticita jílů, viskozita organického pojiva)



Spěchovatelnost

Schopnost pohybu ve směru působící síly



Formovatelnost

Spojuje spěchovatelnost a tekutost

Míra schopnosti směsi vyplňovat dutinu formy a pěchovat se stejnoměrně v celém objemu



Lepivost

Přilnavost směsi na modelové zařízení nebo části forem navzájem

Závisí na druhu pojiva, vlhkosti a teplotě směsi



Rychlost vytvrzení

Určuje dobu, po které je možné s formou manipulovat -> provést odlití



Hygiena práce

Prašnost, zápach, dráždivost, zdravotní nezávadnost





3. Vlastnosti před litím



Mechanická pevnost

Umožňuje manipulaci s hotovou formou

Vaznost - Pevnost nesušených forem



Tvrdost

Sleduje se u hlinitých směsí

Nízká tvrdost - Malé upěchování

Vysoká tvrdost - Příliš tvrdá forma a NEBEZPEČÍ zálupů



Otěr, Drobivost

Dochází při nedostatečné povrchové pevnosti forem



Navlhavost

Přijímání vzdušné vlhkosti

Snižuje - Mechanickou pevnost forem

Zvyšuje - Vývin páry při lití





4. Vlastnosti při lití



Mechanická pevnost

Hodnoty musí odpovídat mechanickému namáhání při lití



Prodyšnost, Pórovitost

Umožňuje odchod plynů a par z formovací směsi

Záleží především na druhu použitého pojiva



Plynatost

Množství plynů vznikající ohřevem taveninou



Obsah škodlivin

Škodliviny, které mohou přejít do odlitku



Zrnitost a porezita

Určují drsnost odlitku



Objemové změny

Závisí na roztažnosti formovacího materiálu

Vedou ke zhoršení přesnosti odlitků



Odolnost proti deformaci a erozi

Vlivem tlaku kovu při lití dochází ke zhoršení přesnosti odlitků

Eroze závisí na pevnosti při vyšších teplotách





5. Vlastnosti po lití



Rozpadovost

Čištění odlitků a vytloukání jader



Prašnost - Regenerovatelnost - Nezávadnost odpadu





Formovací směsi



Základní surovina pro přípravu slévárenských písků:

Přírodní písky

Hlíny

Bentonit

Lupky

Šamot

Tuha

Uhelný prach

Organické látky

- Oleje

- Sulfitový louh

- Pryskyřice (přirozené i umělé)

- Škrob





Přirozené slévarenské písky



Většinou sypké úlomky křemene (obsahuje až 50 % zrnitého pojiva -> vhodné k výrobě forem a jader (někdy až po úpravě)



Po dodávce z naleziště má mnoho nedostatků -> Nutno upravit dle:

- Odlévaného kovů

- Způsobu formování



Použitý písek je po úpravě důležitou součástí modelové a výplňové směsi

Na model se pěchuje formovací směs -> líc formy

Výplňová směs vyplňuje zbytek formovacího rámu

Obě směsi (formovací a vyplňovací) se liší pouze jakostí

Modelovací směs - směs, která obsahuje nový i vratný přirozený slévárenský písek

Pro malé a nízké formy se používá jednotná směs

Dobrý slévárenský písek se získá, obalíme-li při úpravě každé zrnko pojivem, ale nesmí se zvýšit obsah prachu



Mechanická úprava

Záleží na úpravě nového a vratného písku

Nový přirozený písek se prosívá, drtí, suší a ochlazuje

Po vyklepání z formy se odlučuje od kovových částic drcením a prosíváním

Formovací směs upravujeme mícháním čerstvého a vratného písku přidáním zásad, vlhčením a provzdušněním



Písek, který má všechny potřebné vlastnosti se prakticky nevyskytuje

- Mastné písky - Písky které obsahují mnoho hlinitých příměsí, velmi vázané

- Hubené - Mají nedostatek hlinitých příměsí, málo vázané





Syntetické slévárenské směsi



Připraveny z:

- Prané říčný písky (vedlejší produkt vzniklý při výrobě kaolínu)

- Vhodná pojiva (nahrazují se nimi přírodní písky)





Hlíny



Mají vždy víc než 25 % hlinitého podílu

Velmi jakostní látkou je bentonit -> umožňuje odlévat velké formy nasyrovo, protože jsou vázané a dobře prodyšné





Grafit



Používá se ke zvýšení žárovzdornosti formovacích směsí

Poprašuje se jím líc formy

Přidává se do barviv na sušené formy a jádra (pro odlitky, ze šedé litiny)





Dřevouhelný/kamenouhelný prach



Přidává se do formovacích směsí zejména ve slévárnách pro šedou litinu -> zabránění zapečení písku v tuhnoucím odlitku při formování nasyrovo

Tvoří plynné obaly ve styku tekutého kovu a formou či jádrem -> spálením se zvyšuje prodyšnost a poddajnost formy





Organická pojiva



Používají se pro přípravu syntetických jádrových písků -> nahrazení přirozených pojiv (zemitých - jílových)





Formovací směsi pro šedou litinu



Teplotu tání mají mít 1 550°C, aby odolaly licí teplotě 1 200 až 1 400 °C

Menší odlitky formujeme nasyrovo bez sušení (např. do směsi nového a vratného přirozeného polomastného písku s přísadou kamenouhelné moučky a vody)

Jádra se vyrábějí ze stejných směsí jako formy, jen je v nich více pojiva (přirozený hlinitý písek (mastný), bentonit)

Užívají se i jádrové směsi

Pro větší šablonová jádra i pro formy se někdy užívají tzv. formovací hlíny





Formovací směsi pro ocel na odlitky



Podstatu formovacích směsí pro ocel tvoří lupky a šamot

Je požadována větší žáruvzdornost (odlévá se při teplotách 1 500 až 1 600 °C)

Pro lití nasyrovo se užívá syntetická směs s bentonitem

Pro výrobu sušených forem lze použít přirozený hlinitý písek (popř. s přísadou sušené žárovzdorné hlíny)

Pro velké odlitky se užívá směsi zrnitého lupku nebo zrnitého páleného šamotu s přísadou žárovzdorné sušené hlíny a tuhy nebo i jiných žárových směsí

Formovací směsi na jádra se liší tím, že mají větší obsah pojiva (bentonitu)

Na malá jádra se užívá jádrových směsí





Formovací směsi pro neželezné kovy



Mohou mít nižší teploty tání -> Odlévá se při nižších teplotách

Písky mají být jemnější se stejnoměrnou velikostí zrna (asi 0,1 až 0,2 mm)





Zvláštní slévárenské písky



Lze je použít skoro na všechny kovy a slitiny



Hojně se užívá:

Cementový písek - nemusí se sušit (skládá se z přirozeného křemenného písku, portlandského cementu a vody)

Formovací směsi s vodním sklem

- Chemicky tvrzené (CT písky)

- Skládají se z přirozeného křemenného písku, žáruvzdorné hlíny a vodního skla

- Velmi prodyšné

- Po zaformování se vytvrdí protože krátkou dobou prochází oxid uhličitý

- Vodní sklo reaguje s oxidem uhličitým -> kapalný roztok křemičitanů přechází v pevnou/polopevnou směs -> reakce pevně spojuje jednotlivá zrna

Žádné komentáře:

Okomentovat