Svařovaným materiálem protéká v místě spoje elektrický proud -> je zde největší přechodový odpor -> Materiál se ohřeje na teplotu svařování a talkem se spojí (svaří)
Teplo (Q), které vzniká, je dáno Joulovým zákonem
I ... Intenzita elektrického proudu
R ... Celkový elektrický odpor v místě svaru
t ... Svařovací čas
I ... Intenzita elektrického proudu
R ... Celkový elektrický odpor v místě svaru
t ... Svařovací čas
Vzhledem k nízkým hodnotám pracovního napětí (0,5 až 20 V) a elektrického proudu (součásti krátké a masivní) se musí použít vysokých proudů (100 000 A i více)
Potřebné teplo pro svařování se získá:
- Působením vysokých proudů v krátkém čase (tvrdý režim)
- Působením nižších proudů po delší dobu (měkký režim)
- Působením vysokých proudů v krátkém čase (tvrdý režim)
- Působením nižších proudů po delší dobu (měkký režim)
U moderních svářeček se dává přednost tvrdému režimu
Použití:Kusová a sériová výroba
Výhoda: Možnost mechanizace a automatizace
Každá odporová svářečka má dvě části:
a) Mechanickou
Skládá se z upínacího a přitlačovacího zařízení
Skládá se z upínacího a přitlačovacího zařízení
b) Elektrickou
Skládá se z svařovací transformátoru, který slouží k ohřevu na teplotu svařování
Skládá se z svařovací transformátoru, který slouží k ohřevu na teplotu svařování
Všechny odporové svářečky pracují tak, že nejprve sevřou svařované součásti dosedacím tlakem a teprve potom do elektrod pustí svařovací proud
Po svaření se nejprve přeruší přívod proudu a až potom se zruší dosedací tlak
Po svaření se nejprve přeruší přívod proudu a až potom se zruší dosedací tlak
Podle druhu získaného spoje je svařování odporem:
- Stykové (na tupo)
- Bodové
- Švové
- Výstupkové
- Stykové (na tupo)
- Bodové
- Švové
- Výstupkové
Žádné komentáře:
Okomentovat