Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

3.9.5.3 TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ SVAROVÝCH SPOJŮ

Účelem je dosažení co nejlepších vlastností u svarového kovu i u vrstvy základního materiálu, u nichž došlo vlivem ohřevu k nežádoucím změnám struktury

Tepelné zpracování se používá pro:
Zmenšení zbytkových napětí
Zlepšení vlastností svařovaného spoje
- Struktura
- Mechanické vlastnosti
- Tvrdost
- Odolnost proti korozi
Snížení rizika vzniku trhlin
Snížení obsahu vodíku ve spoji
Zajištění rovnoměrné stability svařované konstrukce

Způsoby tepelného zpracování:
Relaxační žíhání pro snížení napětí
Žíhání na snížení vnitřních napětí
Normalizační žíhání
Žíhání s částečnou austenitizací
Popouštění
Žíhání na snížení obsahu vodíku
Mezioperační tepelné zpracování

Parametry tepelného zpracování jsou dány:
Pracovní teplotou
Výdrží na teplotě
Rychlostí ohřevu a ochlazování


Postup tepelného zpracování - zásady:

Konstrukce se zpracovává v celku, případně po částech nebo lokálně (u rozměrných konstrukcí, je-li ohřev celé konstrukce nepřípustný z technologických důvodu nebo při montážním svařování
Teplota se řídí:
- Chemickým složením a stavem svařovaných materiálů
- Chemickým složením svarového kovu
- Způsobem svařování

Vlastnosti svařovaného spoje musí splňovat po žíhání požadavky stanovené pro daný výrobek z hlediska jeho funkce
NESMÍ nastat nadměrná oxidace svařované konstrukce
Po tepelném zpracování NESMÍ dojít k deformaci konstrukce (nutnost použití výztuh, žeber, apod.)
Při výpočtu namáhání vlastní hmotnosti konstrukce NESMÍ dovolené napětí překročit 0,9Re materiálu konstrukce při teplotě žíhání
Při zpracování v peci NESMÍ být teplota pece vyšší než 400°C při vkládání konstrukce
Rozdíl teplot při ohřevu mezi místy vzdálenými 400 mm nemá být větší než 100°C (u lokálního ohřevu toto nelze dodržet)
O průběhu tepelného zpracování se musí vypracovat záznam
Účinek tepelného zpracování se ověřuje měřením tvrdosti


Před svařováním

Normalizační žíhání
Nelegované oceli, hlavně větších tlouštěk
Účelem je dosažení rovnoměrnější a jemnější struktury -> materiál má pak před svařováním rovnoměrněji rozložené mechanické vlastnosti v celém průřezu

Zušlechťování
Účelem je dosažení nejvýhodnějších plastických vlastností (tažnosti, houževnatosti) -> Svar lépe odolává pnutí

Žíhání na měkko
U ocelí, které již byli zakaleny
Odstraňují se nepříznivé účinky kalení

Předehřívání
Nejčastěji na 100 až 400 °C (výjimečně až na 700 °C)
Účelem je zmenšení teplotního spádu při svařování -> zamezení praskání svarů


Po svařování

Normalizační žíhání
Při teplotách 820 až 950 °C
Účelem je odstranění hrubého zrna ve svařovaném spoji a v přechodové oblasti (zjemnění struktury) a dosažení tažnosti a houževnatosti

Žíhání ke snížení vnitřního pnutí
Při teplotě 500 až 650°C u nelegovaných ocelí

Popouštění
U legovaných ocelí při teplotě 650 až 750°C
Účelem je odstranění vnitřního pnutí a současné změkčení svaru a přechodové oblasti, dosažení dobrých plastických vlastností

Žádné komentáře:

Okomentovat