2.1.8 LEPENÉ SPOJE

Moderní způsob spojování spojování materiálů
Vytváří nerozebíratelný spoj s materiálovým stykem

Podstatou je adheze (přilnavost) lepidla k materiálu
Koheze je vnitřní soudržnost lepidla

Po dobu schnutí lepidla je někdy nutné stykové plochy zatížit

Lepit lze:
Dřevo
Plasty
Keramiku
Sklo
Kovy

Použití:
Kde nelze použít nýtování, svařování, pájení, spojení šrouby
Utěsňování (pěny, tmely)
Zajištění šroubových spojů
Opravy

Výhody lepených spojů
Lze spojovat materiály rozdílných vlastností
Lze spojovat velmi tenké materiály
Nezeslabují nosný průřez
Spojované součásti se nezahřívají -> nemění se struktura
Menší deformace
Odolávají povětrnostním vlivům
Dobrý vzhled
Lze dosáhnout úspory materiálu
Zaručují těsnost

Nevýhody lepených spojů
Menší pevnost spoje
Nesnáší vysoké teploty
U některých lepidel dlouhá doba tuhnutí
Někdy potřeba dalšího strojního zařízení - lisu

Konstrukční zásady lepených spojů
Spoj má mít malou tloušťku spáry (0,1 mm) -> větší tloušťka zmenšuje pevnost
Mají mít co největší stykovou plochu

Lepení kovů: Lepidla na bázi epoxidových a formaldehydových pryskyřic

Lepení nekovů: Lepidla na bázi syntetických kaučuků

Pevnost spoje závisí na:
- Druh lepidla
- Druh materiálu
- Technologický postup